1. Příčiny a kořeny bolesti
Psychosomatika páteře
Lidská páteř je velmi složitý, až zázračný útvar, který o nás vypovídá velmi mnoho. Jsou v ní uloženy všechny informace z minulosti, informace o našich předcích, rodových zvyklostech, kultuře. Informace o nás samých.
Nechceme li se bezmocně kroutit a uhýbat před bolestí, musíme sami učinit rozhodnutí a chtít nalézt a odstranit příčinu bolesti. Toto rozhodnutí je ovšem závažné a bude pro nás znamenat také nutnost vpustit do svého života změny. Když duše pláče, je třeba znovu uspořádat svůj život tak, abychom nalezli ztracenou radost, to je zdraví. Páteř vyrůstá z pánve a je ukotvená v hlavě. Je spojnicí mezi nebem - hlava a zemí - pánev.
O čem naše pánev vypovídá?
Především je to místo, kde dochází k početí, vývinu plodu, porodu. Dále je to místo sexuality, odehrávají se zde naše vztahy s partnerem. V pánvi jsou uložené důležité orgány jako močový měchýř, ledviny, které zajišťují odvádění zplodin z těla, zajišťují rovnováhu a očistu vodního systému. Dále pohlavní orgány a spodní část trávicího traktu.
V neposlední řadě pánev vyrovnává všechny nesrovnalosti tělesné, to je nestejná délka končetin, skolióza páteře, také nerovnoměrná zátěž při nošení břemen, nesprávném sezení, či jednostranném zatížení v zaměstnání.
Budeme li hledat příčiny své bolesti, musíme se zamýšlet ve více rovinách, nežli pouze v rovině těla. Určitě musíme zkoumat oblast emocí, oblast našich myšlenek a nepochybně také oblast ducha. Všechny tyto oblasti jsou si rovnocenné a navzájem musí být v harmonii. Pokud je v některé z oblastí harmonie narušena, nerovnováha se projeví i v ostatních. Proto cesta hledání příčin není jednoduchá a lehká. Pokusím se naznačit, jak bychom se mohli alespoň trochu orientovat.
Začněme tedy početím. Bývá dlouho očekávané, vymodlené, chtěné, ale také nechtěné, náhodné či odmítnuté. Jistě cítíme, že v emocích se tady odehrávají velké rozdíly. Jsou rodiče, kteří touží po stvoření nového života a jsou připraveni. Fyzicky zdraví, naplnění očekáváním a touhou, připraveni šeptají modlitby lásky. Šeptají. "Ty jsi ta nejkrásnější dušička která k nám přišla a my Tě vítáme, protože my jsme ti nejkrásnější rodiče, kteří Tě chtějí přijmout. Určitě budeme všichni šťastni a budeme si pomáhat a mít se rádi. Vítej mezi nás". Tady se určitě narodí zdravé a šťastné děti.
Jinde přijmou dítě pragmaticky. "Máme zajištění, jsme mladí a zdraví, připraveni založit rodinu." Asi méně šťastné bude prohlášení "ach jo, já jsem v tom. Co budu dělat? Bude ho ten můj chtít? A co když ne?" No a býváme svědky i odmítnutí. Jsou to interrupce, adopce, odmítnutí péče, týrání. I takové bývá početí, od kterého se odvíjí těhotenství a porod.
Je nutné tady zdůraznit, že jakákoliv emoce, spojená s tímto aktem se hluboce vpisuje do duše i do těla. Emoce se ukládají ve svalech, kostech, tkáních, v povázce. Možná si to někteří lidé neradi připouštějí, ale je to tak. Potom stačí malý nešťastný pohyb a příslušný sval se "zaskřípne". Dojde k jeho utlačení, energie neproudí a městnání nám působí bolest.
Dnes se hodně hovoří o změněném přístupu k porodu. Organizuje se hnutí za návrat k domácím porodům. Jaká je příčina tohoto volání? Proč se potřebujeme vracet k přírodě a přirozenosti? Ukazují na to zase nemoci a poškození dětí a rodičů z necitlivosti. Nejsem porodník a neznám problematiku, ale vím, že v mé generaci se porody odehrávaly tak, že narozené dítě bylo matce odňato a přinášeno jen na nezbytné kojení. Teprve po týdnu se mohla maminka se svým děťátkem spojit. Dnes vyspělé chemické preparáty umožňují zase "bezbolestný" porod. Maminka necítí příchod děťátka a kdo ví, jestli ho bude cítit také později. Za všechno se platí. Jistě se už mnohé změnilo a duchovně vyspělejší jedinci už hledají psychicky šetrné přístupy jak pro matku, tak pro dítě. Porod, neboli vtělení duše do těla je velmi náročný a slavnostní proces, na který dohlíží i bytosti vyšších hierarchií než je člověk.
Těhotenství a porody jsou natolik náročné, že v ženské pánvi zanechávají své stopy. Těžké jizvy jsou v emocích. Nešetrné zacházení, přecitlivělost, ne dosti vřelé přijetí rodinou, hmotné starosti. Také ve fyzickém těle dochází ke změnám. Přestože reprodukce je biologicky přirozená, může dojít k mechanickému poškození, zjizvení, poškození vazů, k nerovnováze v pánvi.
Dnes vzrůstá neplodnost, zvláště u mužů. Příčiny se hledají ve fosfátech, kontaminované vodě jako důsledek hormonální antikoncepce, zneužití chemických preparátů v živočišné výrobě. V duchovní sféře muži mají problémy s přijetím sama sebe, s přijetím odpovědnosti za sebe a rodinu.
Oblast pánve je oblastí sexuality. Každá doba přináší také jiné názory na tuto oblast. Je to oblast, která je v každé civilizaci primární. Zajišťuje zdraví a prosperitu společnosti. V matriarchátu byla ctěna žena ? matka, která rodila zdravé a silné potomky. Role otce byla malá. V patriarchátu se role obrátily. Žena ztrácí na ceně, je ponižovaná, stává se závislou na muži - živiteli.
Dnes nosíme v sobě zkušenosti takové i takové. Minulost se podepsala i do našich pánví. Zvláště pánevní dno je zásobárnou všech emocí, neblahých zkušeností, strachů, zášti, žárlivosti či agrese. To vše se promítá do našich životů, názorů, přístupů k sexualitě.
Dnes díky bohu přibývá mladých párů přijímajících v partnerství zodpovědnost za druhého, touhu obdarovat tím nejlepším. Bohužel přetrvávají také názory promiskuitní, ponižování, nesvoboda či týrání. V takových vztazích se ukládá do informačního pole bolest, žárlivost, lítost, strach. Kroutí se pánev, páteř, vzniká nerovnováha, bolest. Místo uvolnění a radosti dojde k energetické zástavě, která způsobí nemoc.
Oblast pánve je také nositelkou rodových informací. Informací o našich předcích, kteří jsou naší součástí. Nelze se od nich odtrhnout. Nelze budovat představu, že rodina mě nezajímá, vedu si život po svém. Jako astroložka vím, že každý jedinec přijímá od svých rodičů bioinformační pole, které ve svém životě zpracovává. Jsou zde uloženy cenné zkušenosti přežití, soužití, civilizačních návyků. Jsou zde základní kódy důvěry, životní síly, stability, svědomí.
Vím, že to, co předchozí generace nestihne zpracovat, přechází na potomky. Vztah předci - potomci je vztah vertikální a tato osa prochází celým naším životem. Pokud nepřijímáme svoji rodinu, nepřijímáme ani sebe a dochází k pokřivení. Rod a rodina jsou naše kořeny, které nelze ani měnit, ani vymazat . Jsou naší součástí. Musíme je pouze přijmout takové, jaké jsou. Informace jsou uloženy v pánvi.
Je li pánev dobře postavená, funkční, jsme zdraví. Z postavení pánve se odvíjí naše cítění, emocionalita, ale také reálné vidění světa. Člověk, který žije v iluzích, staví vzdušné zámky, je naplněn existenčním strachem, žárlivostí, má problémy se zařazením, přijetím, se svým svědomím, může hledat řešení svých problémů v pokřivené pánvi. Dobře postavená pánev dává pocit bezpečí a důvěry, schopnost reálného vidění světa, jedinec je zdravý a silný. Ví, jaké je jeho místo v životě, je na něj spolehnutí. V dospělosti je dobrou oporou i druhým.
K oblasti pánve se také přiřazují ledviny a močový měchýř. Časté je pomočování, zvláště u dětí, časté jsou deprese.
Pomočování u dětí má své kořeny ve strachu. S příchodem nového sourozence starší dítě trpí strachem ze ztráty lásky, pozornosti od svých rodičů, prarodičů, bojí se ztráty kamaráda. Na nového sourozence žárlí. Trpí bezmocností něco s tím udělat. Rovněž velké, nesplnitelné nároky na dítě, způsobují u něho strach. Strach že zklame očekávání, strach ze ztráty lásky, přízně, odmítnutí. Bezmoc = nemoc. Dítě má pocit, že ho nikdo neposlouchá, nikdo o něm neví, nemá schopnost sdělit co chce. Neudrží moč, je narušena jeho kontrola sebeuvědomění.
Tyto emoce zakládají do budoucna problém se sebevědomím, sebepřijetím, člověk se podvoluje vůli silnějšího jedince a má osobnostní problémy. Útěk řeší alkoholem, pasivitou, má nedostatek vůle, životní síly. V pozdějším věku trpí inkontinencí.
Se slabostí ledvin souvisí deprese. Pocit smutku, beznaděje, pesimismu, celková ztráta chuti do života, pocit samoty, to může být reakce každého člověka na životní situaci. Tyto stavy prožívá každý, ať už mají příčinu, nebo jsou zdánlivě bez příčiny. Pokud se prohlubují a přetrvávají, jsou závažné. Pocit smutku a lítosti "kdyby mě to tenkrát napadlo a udělal bych to" je trvalý. Ničí radost ze života. Pokud se vyčerpají ledviny, hrozí smrt.
Může v tomto pomoci správné dýchání, pomocí reflexní terapie uvolňování psychických bloků, skupinové terapie, regresní terapie.
K vyléčení jsou nutné tři kroky:
| 1. | objevit problém, | |
| 2. | přijmout problém, | |
| 3. | udělat změnu. |
Orgány pod bránicí patří do oblasti pánve. Pánev je chrání. Nejčastější střevní poruchy jsou zácpa a průjem. Tuto tematiku podrobně zpracovává potravinářský průmysl. Snaha mnohých lidí zadržovat přirozený vývoj, bránit se novému, ulpívat v nefunkčních vztazích, strach něčeho se zbavit, zrcadlí se ve vyměšování. Rovněž lidé, kteří si neumí rozdělit práci, považují všechno za stejně důležité, mohou trpět střevní poruchou. Střeva, to je analýza. Využiji - odmítnu, potřebuji - zbavím se, důležité - zbytečné. I tady je nanejvýš důležitá rovnováha.